Bruntál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bruntál | |
|---|---|
Kostel Panny Marie Pomocné |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0801 597180 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Bruntál (CZ0801) |
| obec s rozšířenou působností: | Bruntál |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Slezsko + Morava |
| katastrální výměra: | 29,34 km² |
| počet obyvatel: | 17 686 |
| zeměpisná šířka: | 49° 59' |
| zeměpisná délka: | 17° 27' |
| nadmořská výška: | 409 m |
| PSČ: | 792 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 15 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Bruntál Nádražní 20 792 01 Bruntál |
| starosta / starostka: | Ing. František Struška (ČSSD) |
| Oficiální web: http://www.mubruntal.cz E-mail: posta@mubruntal.cz |
|
|
|
|
Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál, v Nízkém Jeseníku. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Územní členění
Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných katastrálních území, jimiž je původně ryze slezský katastr Bruntál-město (za komunismu byly k jeho katastru připojeny i některé moravské pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského Karlovce, jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže Slezská Harta.
části obce
- Bruntál (něm. Freudenthal)
- Karlovec (něm. Karlsberg)
- Kunov (něm. Kunau)
katastrální území
- Bruntál-město (něm. Freudenthal-Stadt)
- Karlovec (něm. Karlsberg)
Název
- Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560-1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, slezsky Brůntal, latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238-1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal)
- Česky Karlovec, německy Karlsberg, polsky Karłowiec.
- Česky Kunov, německy Kunau, polsky Kunów.
Název města Bruntálu vznikl zkomolením německého názvu města, které se německy nazývalo Freudenthal. Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456. Při přejímání německých jmen bývala velmi častá záměna F či V za B, takže Vrudental byl zkomolen na Brudental - Bruntál.[zdroj?]
Historie
Bruntál byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210.
Z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že Uničov byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v českých zemích tedy obdržel magdeburské městské právo a je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka z institucionálního hlediska.
Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba drahých kovů. Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze opavských vévodů, a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stal se i centrem cechovní řemeslné výroby a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízením mýtní stanice, doložené k roku 1296.
Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo svobodné panství Bruntál. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna.
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a morovými epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal Řád německých rytířů.
Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku.
Další stavební rozvoj města nastal v letech 1918—1938. V 30. letech 20. století sílil v městě nacionalismus u většiny německých obyvatel. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou 7. května 1945.
Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[1] Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.
Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstuovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele.
Tyto dnes samostatné obce byly dříve částmi obce města Bruntál:
- Dlouhá Stráň (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
- Mezina (od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990)
- Milotice nad Opavou (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
- Moravský Kočov a Slezský Kočov (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
- Nová Pláň (od 1. 1. 1979 do 31. 12. 1992)
- Nové Heřminovy (od 1. 7. 1979 do 31. 12. 1991)
- Oborná (od roku 1961 do 31. 12. 1991)
- Staré Město (od 1. 1. 1967 do 23. 11. 1990)
- Valšov (od 1. 7. 1979 do 23. 11. 1990)
Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.
Významné osobnosti
- Engelbert Adam
- Iva Bittová
- Karl Anton Gebauer
- Walter Gotschke
- Johann Christoph Handke
- Viktor Heeger
- Jörg Konrad Hoensch
- Ida Kelarová
- Tereza Kronesová
- Emerich Machold
- Rudolf Templer
Starostové Bruntálu
(neúplný seznam)
- Anton Luft (1864-1876)
- Gustav Gabriel (1876-1887)
- Friedrich Kurzweil (1887-1888)
- Wenzel Franz Olbrich (1901-?)
- Petr Krejčí
- Stanislav Navrátil
- Leoš Gregovský (2006-2007)
- František Struška (2000-2002, 2007-)
O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v Dny strachu a Karel Ptáčník v Město na hranici.
Průmysl
Bruntál byl založen jako horní město, které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a kožedělného. Po válce fungující firma Moravolen byla před nedávnem uzavřena. Jedinou v současné době fungující textilní firmou je Batex, vyrábějící ponožky. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly.
Jedním z nejdůležitějších odvětví je výroba plastických hmot. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik a Linaset,a.s. (bývalé Lisovny nových hmot), vyrábějící platové výlisky a nástroje pro plastikářskou výrobu. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky.
Velmi významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka firmy Osram (působící v bývalých Hydrometalurgických závodech), kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, wolframové a wolframkarbidové prášky, jemné dráty a cívky. V tomtéž areálu působí firma Macco, produkující chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.
Školství
Ve městě je 5 základních škol:
- 1. ZŠ
- 2. ZŠ (spojená s městským osmiletým gymnáziem)
- 3. ZŠ
- 4. ZŠ
- škola AMOS (pouze nižší stupeň, výběrová, soukromá - v budově 3. ZŠ)
Střední školy jsou:
- Gymnázium
- Základní škola a městské osmileté gymnázium
- Obchodní akademie a střední zemědělská škola
- Střední průmyslová škola
- Střední škola služeb
- Střední škola řemesel
Ve městě dále působí také Vysoká škola podnikání Ostrava a základní umělecká škola.
Kultura
- Kino Centrum Bruntál
Má dva sály, kde v každém se hraje dvakrát denně. Jednou měsíčně zde probíhá Studentský filmový klub.
- Městská knihovna Bruntál
Nachází se na ulici Brožíkova. Městská knihovna Bruntál
- Městké divadlo
- Kulturní dům
Nachází se na ulici Dukelská. Pořádají se zde plesy, přednášky, taneční soutěže a jiné kulturní akce.
- Klub za starý Bruntál
Dobrovolné sdružení občanů majících zájem o historii i současnost města a místních částí založen v lednu 1990.
Sport
- krytý bazén (předpokládaná rekonstrukce)
- koupaliště v zámeckém parku
- Zimní stadión
- Fotbalové hřiště (TJ Slavoj)
- atletické hřiště
- sportovní hala
- areál u ZŠ se sportovním zaměřením
- lezecká stěna
Pravidelné sportovní akce
- otužilecký Bruntálský krystalek (leden)
- závod běžkařů pod Uhlířským vrchem (únor)
- cyklistický závod Memoriál Petra Hábla okolo Slezské Harty 5 do 42 km okolo sopky Velký Roudný (květen)
- turistický pochod Po Bruntálských sopkách - 15 - 25 - 50 km na Venušinu sopku, Velký Roudný (září)
- běh Silážní střela (říjen)
- Jde o název závodu o nejrychlejšího běžce do schodů 12-ti patrového bruntálského sila, kterého se účastní děti, dorost i dospělí, amateři, sportovci i profesionální hasiči. Organizátoři v městě Bruntál pořádají pravidelně běh ve čtyřech věkových kategoriích po schodech nejvyšší budovy v Bruntále, silážní věže společnosti Agrocom Invest na Zahradní ulici. Dosahované časy se pohybují okolo 60 sec - 3 min. Pořádá OPEN HOUSE Bruntál, což je místní projekt pro mládež se státní dotací MV ČR.
Doprava
Město leží na důležité hlavní silnici číslo 11 vedoucí z Ostravy přes Opavu směrem na Šumperk, Hradec Králové a Prahu. Další důležitou dopravní tepnou je hlavní silnice číslo 45 z Olomouce ve směru na Krnov.
Městem vede již od roku 1872 železniční trať Olomouc – Krnov - Opava. Od roku 1901 je v provozu trať Bruntál - Malá Morávka. Ve městě je jedno vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ.
Městská hromadná doprava má dvě pravidelné linky.
Pamětihodnosti
- Bruntálský zámek a park
Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnící I. okruhu ulice Dukelská, včetně koupaliště, za budovami internátu SPŠ.
- Městské hradby
Kostely
- Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
- Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné
- Evangelický kostel
- Hřbitovní kaple sv. Michala
Významné domy
- Bývalý panský dům
- Gabrielův dům
- Rodný dům Teresy Kronesové
- Mildnerova vila
- Budova Společenského domu
- Dům Dr. Sigmunda Berla - postavil rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann
Sloupy
- Klippelův sloup
- Sloup Nejsvětější Trojice
Ostatní dominanty
- Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
- Výškové stavby - Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
- Morový kříž na ulici Kavalcova.
Obětem moru v Bruntále z roku 1714 byl u společného hrobu postaven
kříž a ten byl po generace udržován. Po roce 1945 po odsunu Němců se
již o něj nikdo nestaral a po odlomení jeho shnilé vrchní části zde
zůstal jen sloup, přes který později místní obyvatelé přidělali ráhno.
Klub Za starý Bruntál ukončil v roce 2004 obnovu kříže a malby na
plechu dle starých fotografií.
Z darů a práce členů klubu byl zajištěn materiál na nový kříž – byly
použity modřínové trámy. Měděné rozety byla zajištěna pomocí grantu u
americké nadační organizace VIA BONA. Malbu provedl a daroval
rýmařovský malíř. (zdroj: KZSB)
Přírodní zajímavosti
Sopky v okolí
Vodní nádrže a toky
- Slezská Harta
- nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
- Bukový rybník "Balaton"
- Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidovaný Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. Místní obyvatelé jej znají spíše pod názvem Balaton.[zdroj?] V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
- Kobylí rybník "u Žabáku"
- Kobylí rybník je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonovými břehy. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Rybník je oblíbeným místem pro vodní ptactvo a místní rybáře.[zdroj?] Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 v délce pobytu ve studené vodě.
- horní rybník na Bukovém potoku
- koupaliště v parku
- Černý potok (přítok Moravice)
Hory
Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov), severní zalesněný hřeben s bývalou sovětskou střelnicí vytyčený vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).




